Škola

Jednou se mi stalo že jsem jela s rodinou na velký výlet.Tam bylo spoustu lidí a já jednou večer když jsme šli na večeři,seděl tam kluk byl otočený a mně nahlas bušilo srdce.Šla jsem blíž a sedla si vedle něho.Celá jsem se začervenala.On si m nevšiml ale to mě v tu chvíli nezajímalo.Sice jsem ještě nevěděla jak vypadá,ale už jsem cítila tu krásu no prostě jsem se do něj zamilovala.Ten večer sem jeho tvář nespatřila,ale věřila jsem že zítra tam bude a že ho konečně spatřím.Když jsem šla spát musela jsem na něho pořád myslet.Pak jsem usnula.Druhý den jsem si z rána hned na něj vzpoměla a běžela jsem tam kde jsem ho spatřila včera večer.Ale on tam nebyl.Byla jsem smutná a modlila jsem se že snad tam bude večer.Ale ani večer tam nebyl.Byla jsem nešťastná a myslela jsem si že už nikdy nepříjde.Ale co se nestalo pozítří na večer jsme šli na ples a já měla v hlavě jen toho kluka a že s ním budu tančit.Ale najenou jsem si uvědomila že nevím jak vypadá a ani dokonce jak se jmenuje.A to byl ten problém.Vlastně ho ani nemůžu poznat když nevím jak vypadá.Byla jsem zoufalá,ale najednou mě oslovil jeden kluk a byl to on poznala jsem ho podle krásných hnědých vlasů přišel ke mně a řekl:Ahoj nechceš si se mnou zatančit?Já myslela že omdím jistě že jsem si s ním zatancovala a byla to úžasná noc.Zítra mám jet domů a já nevím ani jak se jmenuje tak už je den kdy máme jet domů.Achnééééééé říkala jsem si musím ho ještě spatřit.Na snídani jsem ho spatřila a on mě políbil.Byl to zázrak.Řekl mi své jméno jmenoval se Radek.Ale když jsem mu řekla že dneska mám jet domů on mě znova políbil a řekl mi že mě miluje.A rozloučili jsme se a slibili že se ještě uvidíme.Cestou jsem brečela.Teď nevím jestli štěstím nebo smutkem ale věděla jsem že ho ještě někdy uvidím.Pro mě to byl nejhezčí výlet na světě.